Cesta za objevem kulatosti Země

Člověk má již od pradávna touhu zachytit to, co zná. Pravěký člověk zachycoval jakési předchůdce map na stěny jeskyně, aby si poznamenal tajné stezky a pěšinky, které náhodou objevil při lovu. Začínal svým okolím a postupně tuto mapu zvětšoval o další objevené území.

S vývojem člověka se samozřejmě rozvíjely i kartografické schopnosti. Získávání nových poznatků o zemském povrchu umožňovalo přesnější nákresy s mnohem přesnějšími údaji. První mapy, které stojí za zmínku, pocházejí od starověkých vyspělých civilizací a to z Babylonu a z Egypta.

Objevy z Řecka

Antické Řecko je známé nespočetným množstvím filozofů a matematiků, kteří celý život nad něčím mysleli a něco zkoumali. Jim vděčíme za první zmínky o kulatosti Země. Jako první se nad tím zamyslel Pythagoras. Byl zastáncem názoru, že koule je dokonalý tvar, a proto i Zem bude tohoto tvaru.

200 let poté se otázkou kulatosti zabýval Aristotelés. Vyslovil 3 tvrzení, pomocí kterých odůvodnil kulatost Země. Zem přitahuje předměty do svého středu, což ji vyformovalo do tvaru koule. Hvězdy na obloze jsou na mírně odlišných místech, když jsou pozorována ze dvou rozdílných míst. Při zatmění Měsíce, kdy Země vrhá stín na Měsíc, je tento stín pokaždé oblý. To pro Aristotela znamenalo, že automaticky i Zem musí být kulatá. Jaké jiné těleso by přece mohlo vrhat kulatý stín, pokud ne koule?

Svou troškou k dílu dále přispěl Eratosthenés, který díky různé délce stínů na dvou různých místech ve stejné době vypočítal obvod Země. Na první pohled se může zdát, že takovým postupem se nedostal ke skutečnému obvodu. Avšak dopočítal se k délce 252 000 stadií (1 stadium = 160 až 210 metrů) a od skutečného obvodu se odkláněl o 5 - 15%.

Moře a dálky

O kulatosti Země se lidstvo definitivně přesvědčilo při badatelských moře plavbách a z jasných pozorování. Když se loď blížila k pevnině, bylo nejprve vidět vrcholky hor a až poté úpatí a samotné přístavy.

To, že je Země kulatá, vedlo k sestavování reálných „map“, které braly tento fakt v úvahu. A tak se začalo s vytvářením globusů. Nejstarší dochovaný globus pochází z roku 1492 z rukou Martina Behaima a zobrazuje svět před objevem Ameriky.

Obrázok z Academic Dictionaries and Ecyclopedia.